1. poštovní známky Korejského království

Založení korejské poštovní služby

Korejské království se otevřelo západním státům v roce 1882. Snahou o první modernizaci poštovní služby bylo zvolení ministra pošt Hong Yong-sik 22. dubna 1884. Od června Hong Yong-sik najal čtyři bývalé japonské poštovní zaměstnance, kteří působili jako poradci a pomáhali při vytváření korejského poštovního systému. Tito japonští poradci měli velmi lukrativní platy (130 dolarů - průměrný dělník v té době vydělával 20 centů za den, pokud měl štěstí). Západní vliv na korejský poštovní systém byl minimální. Prvním západním poradcem se stal němec Paul Georg von Mollendorff, jemuž je v Německu připočítáno k dobru, že pomohl založit korejskou poštovní službu, ovšem ve skutečnosti žádný vliv na založení korejské poštovní služby neměl. Jediným skutečným přínosem pro korejské poštovní služby, o který se zasloužil, se zdá být korejský celní úřad, jenž založil. Korejská celní správa byla zodpovědná za placení mezd poštovním zaměstnancům.

První známky Korejského království

Rakušan Joseph Haas, který sloužil jako komisař korejského celního úřadu v Soulu, vyjednal s Japonskem smlouvu na první poštovní známky Korejského království. Tyto první známky měly být vytištěny v pěti hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 Mun. Korejská vláda chtěla celkem 2 800 000 známek, ale přišlo jich jen 15 000 v hodnotách 5 a 10 Mun. První pošty byly otevřeny 18. listopadu 1884 v Soulu a Chemulpo. První sběr zásilek byl prováděn v 10 hodin dopoledne a zásilky byly předány na poštu v Chemulpo. Další sběr zásilek byl v odpoledních hodinách. První zákazníci pošty bohužel nejsou známí, protože všechny poštovní záznamy byly zničeny. Dopisy prošlé poštou v tomto období jsou velmi vzácné. Podle zachráněných známek však lze usuzovat, že prvními zákazníky byli cizinci se sídlem v Chemulpo nebo úředníci velvyslanectví v Soulu. Určitě to ale nebyli korejští občané, protože poštovní služby byly v té době poměrně drahé. Balík odeslaný ze Soulu do Chemulpa (26 km) stál 80 Mun nebo 8 až 10 centů.

Gapsin převrat a jeho vliv na poštovnictví

V této době byly vztahy mezi Korejským královstvím a Japonskem napjaté. Jedním z hlavních vůdců Gapsin převratu byl Kim Ok-gyun (reformista), který chtěl, aby se Korejské království otevřelo západním státům a přijalo západní ideály, znalosti a technologie. Japonsko považovalo Koreu za barbarský národ. Proto chtěl Kim Ok-gyun navštívit právě Japonsko. V listopadu 1881 mu bylo uděleno povolení jej navštívit a zjistit tak, zda neplánují invazi do Korejského království. Během svého pobytu v Japonsku hledal pro Korejské království finanční výpomoc, kterou mu poskytl japonský státník Inoue Kaoru, jenž mu slíbil 3 000 000 Won (korejská měna), pokud získá povolení od Korejského krále na zavedení reforem. Kim Ok-gyun se vrátil domů v březnu 1884, aniž by dosáhl svého cíle. Navštívil však tajně japonské velvyslanectví, kde byl ujištěn, že Japonsko reformní hnutí stále podporuje. Při setkání reformistů a japonských příznivců Kim Ok-gyun nastínil plán převratu. Japonské velvyslanectví se zavázalo aktivní vojenskou podporou. Když se královna dozvěděla o plánovaném převratu, požádala o pomoc čínskou armádu. 4 prosince 1884 večer se konala hostina na poště v Soulu, aby se oslavil úspěch Korejské poštovní služby. Zúčastnili se členové diplomatického sboru a korejští vládní úředníci včetně Mollendorffa. Jedním s vůdců spiklenců byl také ministr pošt Hong Yong-sik. Ve 22 hodin večer byla zapálena malá budova vedle pošty, což byl signál na Gapsin převrat a pozdě večer získali reformisté předběžnou kontrolu nad korejskou vládou. Korejští a japonští vojáci ale bojovali proti velké přesile čínské armády a byli nuceni ustoupit. Přes ohromný zmatek a vzrušení, které zaplnilo ulice Soulu, šla práce na poště v obvyklém sledu až do odpoledne 6. prosince 1884. Znepokojeni rostoucím počtem čínských vojáků v ulicích a pověsti o bojích v paláci, korejští a japonští poštovní zaměstnanci opustili poštu. Během příštích dní byla poštovní budova vypleněna, a kromě hlavního sálu byla zapálena rozvášněným davem Korejců. Přestože převrat trval pouhé tři dny mnoho konzervatistů i jejich nepřátel reformátorů, včetně ministra pošt Hong Yong-sik, padlo v boji nebo byli později popraveni.

Důsledky převratu

Reformisté po nezdařilém Gapsin převratu zamířili do centra přístavu Chemulpo za doprovodu japonského velvyslance, nalodili se na japonskou loď a odpluli do Japonska. Kim Ok-gyun žil pod ochranou vlády v Tokiu a poté v Sapporu, ovšem v neustálém strachu z atentátu. Byl pozván na setkání s Li Hongzhang v Šanghaji, kteréžto pozvání nemohl odmítnout. Na lodi, na které se do Šanghaje plavil, byl Kim Ok-gyun zastřelen. Jeho vrahem byl Hong Jong-u, který byl později jmenován do vysoké funkce. Tělo Kim Ok-gyun bylo předáno na čínskou válečnou loď, kde bylo rozsekáno na části, které byly poté vystavovány ve městech Korejského království jako tradiční ponížení a trest za zradu. Japonsko podalo oficiální protest čínské vládě nad rozčtvrcením ostatků Kim Ok-gyuna. Tato vražda byla citována Japonskem jako jedna z událostí, které vedly k první čínsko-japonské válce.

Zánik první poštovní služby

Tímto převratem skončila první Korejská poštovní služba, která trvala 18 dní (18. 11. 1884 - 6. 12. 1884). Jak již bylo zmíněno, v Korejském království bylo jen 15 000 známek a z tohoto počtu bylo prodáno asi 500. Na začátku roku 1885 přišla finální dodávka 1 300 000 známek (25, 50 a 100 Mun), které byly dříve objednané z Japonska. Korejská vláda k její nelibosti byla nucena zaplatit za tyto nežádoucí známky. Ve snaze získat peníze zpět, začátkem roku 1886 Korejská vláda prodala známky německé obchodní firmě E. Meyers Co. se sídlem v Chemulpo. Tyto známky ale nebyly nikdy poštovně použité.

Obnovení poštovních služeb

Další otevření domácí Korejské poštovní služby se uskutečnilo v roce 1895 a od 1. 1. 1900 se Korea stala řádným členem Světové poštovní unie. Mnoho cizinců pobývajících v Koreji, včetně mnoha Japonců, využívalo právě korejskou poštovní službu, jelikož byla levná. Nicméně po rusko-japonské válce a anexi Koreje v roce 1905 se korejská poštovní služba sloučila s japonskou poštovní službou a začaly platit japonské známky, což trvalo až do konce druhé světové války.